Príslovia: Ruské

Všechny dívky jsou dobré a krásné. Odkud se jen bere tolik zlých ženských?

Špatný nevěří, že existují dobří lidé.

Pomluva je jako uhel. Když nespálí, alespoň zašpiní.

Nemoc člověka nekrášlí.

Jdeš-li do války, pomodli se jednou, jdeš-li na moře, pomodli se dvakrát, ženíš-li se, pomodli se třikrát!

Přátelská láska lepší kamenných zdí.

Když jeden hlupák hodí do moře kámen, ani sto moudrých ho nevytáhne.

Mládí nekoupíš - stáří neprodáš.

Najde-li chudák groš, je falešný.

Žena nehezká se znelíbí, a pěkná se mnohým zalíbí.

Dokud byl kratší v hodnosti, byl o loket delší v moudrosti.

Slzy, které ženy prolily od potopy světa, by vystačily na novou potopu.

Láska je jako tvé vlastní peníze, které musíš rozdat, aby ses mohl cítit bohat.

Úslužný hlupák je nebezpečnější než nepřítel.

Krásná žena, zbytečná starost.

Chval obilí teprve tehdy, když je ve stodole, a svého pána teprve tehdy, je-li v hrobě.

Lásku do papíru nesbalíš, štolou nepřevážeš, křížkem nezapečetíš.

Práce člověka živí, zahálka maří.

Na louce naděje se pase mnoho hlupáků.

Co do světa celého, kde není milého.

Čemu měkce stláti, když není s kým spáti.

Když se duše raduje, ničeho se nestrachuje. Ani smrti.

Nejsou rodiče ti, kdo rodili, nýbrž ti, kdo krmili a dobru naučili.

Ženu napomínej v nepřítomnosti dětí, děti v nepřítomnosti cizích.

Vše na světě je dílem boží milosti a lidské hlouposti.